![]() ![]() Ale vidíme celé město a neoficiálně (a ne moc originálně) pojmenovávám Göteborg "městem červených střech". Zahřátí se procházíme dál, vystoupáme asi 200 schodů vedoucích ke Skansen Krokan, což je pevnost ze 17. Radan vyhledává, co všechno můžeme vidět a dělat v Göteborgu, shodujeme se na několika místech, ale například možnosti vidět mrtvou velrybu se vyhýbám. Připadám si trošku jak v nějakém staronovém francouzském bytě, i když jsem v žádném nikdy nebyla. Sedám si naproti Radanovi a znovu se koukám kolem sebe. Objednáváme si další kanelbulle a horkou čokoládu na půl a při čekání se kochám pohledem na hory různých buchet a zákusků. ![]() Jeden stůl je volný, jakoby čekal na nás. Hned jedna z prvních, Café Kringlan, nás nadchne venkovním prodejem buchet a kávy a tak se výdáváme dovnitř, kde je doslova narváno, ale v tomto případě to vůbec nevadí, naopak to krásně dokresluje atmosféru. Jdeme si dát kufřík na hotel (což byla levnější varianta, než airbnb) a vyrážíme do "starého města" Haga, což je útulná ulice plná malých obchůdků a roztomilých kavárniček. Tentokrát si k tomu kupujeme i kanelbulle, švédkého skořicového šneka, kterého tu najdete fakt všude a i když ty v Norsku jsou vynikající, ty švédské jsou fakt jiný level. Moc se tam nezdržujeme a v nejbližší kavárně si Radan dává ještě jednou, na "spravení chuti". První kavárna v Göteborgu nám ale moc nesedne, barista má asi špatný den a hlavně káva se fakt nedá pít a to nejsem zas tak náročná (i když se občas zdá, že jo). Radan ještě potřebuje první kávu na pořádné probuzení, aby mohl začít vnímat :). Mně to moc neva, baví mě první okamžiky v novém městě. Pak už je jen pod mrakem, fouká a je "mrzko", jak by řekl Radan. Zdraví nás sluníčko, asi tak na pět minut. Je sedm ráno, cesta utíká rychle, střídavě svačíme, povídáme si, posloucháme, čteme a lehce před jedenáctou přijíždíme na krásné nádraží, které mi trochu připomělo Londýn, i když už jsem tam dáááávno nebyla. ![]() Nemluvě o tom, že zjišťuju, že norská "ekonomická třída" vypadá jako naše první a můžu si sednout kam chci (je to moje první cesta norským vlakem, když nepočítám ten letištní). Cesta vlakem z Osla trvá necelé čtyři hodiny a jízdenky byly relativně levné. Stockholm zněl lákavě, ale letenky i jízdenky byly dost drahé. Stockholm, Kodaň nebo Göteborg? Je zhruba týden před mýma narozkama a my se s Radanem rozhodli, že někam vyrazíme. ![]()
0 Comments
Leave a Reply. |
AuthorWrite something about yourself. No need to be fancy, just an overview. ArchivesCategories |